Himmlich Manna, Azoth et Ignis, das ist: güldenes Kleinod, handelnde von dem köstlichen Eckstein der Natur und desselben wunderbaren unaussprechlichen Kräften und Tugenden; welches niemals vor diesem auf dergleichen klare und deutliche Weise beschrieben und aus Licht gekommen. Benebst einem Anhang noch mehr andrer fürtreflichen, fast unglaublichen raren Curiositäten, welche noch nie offenbar, sondern allezeit bisher geheim gehalten worden, nunmehr aber allen Liebhabern der wahren Weissheit treulich mitgetheilet von einem Anonymo.

Fergusson II, str. 540; Caillet 11381.

Tištěno švabachem, latinský text antikvou, uprostřed horního okraje stran ozdobná mizící tyč, v záhlaví prvé strany textu ozdobná lišta, plná iniciála zalomená do 2 řádků, koncová viněta, na straně 48 dřevorytové symbolické znamení. Na str. 46-52 životopis V. Weigela a jeho potomků stejného jména (na straně 47 jeho epitaf v rámečku od Haina), na straně 53-60 seznam spisů, které po sobě zanechal. Na straně 49 odkaz na zápis v matrice v Zschopau se záznamem datovaným 12.6. 1788 (sic!, datace knihy 1787) o uložení Valentina Weigela k poslednímu odpočinku v městském kostele u farářské lavice.

Dobová kartonová vazba, ve hřbetu červený kožený štítek s tlačeným a zlaceným názvem, při spodním okraji přes hřbet přelepený starý pap. knih. štítek s číslem, na titulním listu staré rázatítko berlínské zednářské lóže "Zu den drei Weltkugeln". Kožený štítek ve hřbetu zčásti utržený, při horním okraji hřbetu karton naražený a lehce natržený.

Valentin Weigel (7.7. 1533 Hayn - 10.6. 1588 Zschopau) luteránský pastor, filosof a mystik. Autor řady děl, které byly většinou poprvé knižně publikovány až po jeho smrti v první polovině 17. století.