Moje aféra. Napsal ský.
Komentář:
Na přední straně obálky ilustrativní karikatura, obálka při spodním vnějším okraji přeložená, při horním okraji u hřbetu chybí kousek papíru, papír ve hřbetu popraskaný, při horním okraji chybí kousek pap. přebalu.
Jiří Skorkovský (1.2.1873 Humpolec - 4.2.1931 Praha) byl český politik, člen Omladiny, roku 1897 byl obviněn z urážky jeho veličenstva císaře Františka Josefa, ve vykonstruovaném procesu připomínajícím nepovedenou frašku souzen a odsouzen, zároveň byl vyloučen z pražské university, kde studoval práva a současně byl zbaven možnosti studovat na jakékoliv rakousko-uherské universitě. V předvečer války byl redaktorem Večerníku Českého slova, za války byl obžalován z velezrady a opět uvězněn. V letech 1918-19 člen revolučního Národního shromáždění za nár. socialisty, roku 1919 byl osobním tajemníkem ministra národní obrany a šéfem jeho politického presidia, od roku 1920 byl ředitelem tiskárny M.N.O. Ve své anonymně vydané brožurce líčí téměř s 13 letým odstupem situaci, průběh a následky procesu v roce 1897 a svoje uvěznění, které se ovšem svojí délkou a poměry ve vězení panujícími jeví takřka odpočinkem ve srovnání s poměry a tresty vynášenými komunisty a jinými totalitními režimy.
Na přední straně obálky ilustrativní karikatura, obálka při spodním vnějším okraji přeložená, při horním okraji u hřbetu chybí kousek papíru, papír ve hřbetu popraskaný, při horním okraji chybí kousek pap. přebalu.
Jiří Skorkovský (1.2.1873 Humpolec - 4.2.1931 Praha) byl český politik, člen Omladiny, roku 1897 byl obviněn z urážky jeho veličenstva císaře Františka Josefa, ve vykonstruovaném procesu připomínajícím nepovedenou frašku souzen a odsouzen, zároveň byl vyloučen z pražské university, kde studoval práva a současně byl zbaven možnosti studovat na jakékoliv rakousko-uherské universitě. V předvečer války byl redaktorem Večerníku Českého slova, za války byl obžalován z velezrady a opět uvězněn. V letech 1918-19 člen revolučního Národního shromáždění za nár. socialisty, roku 1919 byl osobním tajemníkem ministra národní obrany a šéfem jeho politického presidia, od roku 1920 byl ředitelem tiskárny M.N.O. Ve své anonymně vydané brožurce líčí téměř s 13 letým odstupem situaci, průběh a následky procesu v roce 1897 a svoje uvěznění, které se ovšem svojí délkou a poměry ve vězení panujícími jeví takřka odpočinkem ve srovnání s poměry a tresty vynášenými komunisty a jinými totalitními režimy.
