ANALYSIS (Alfabetou)SEV RESOLUTIO OBIECTORVM. Contra Moderamen Differentiarum Iuris Communis & Boëmici.
Komentář:
Knihopis K14444
Živá záhlaví, tučně tištěné versálky ve výši 2 řádků, vstupní konturová iniciála na rostlinném pozadí zalomená do výše 5 řádků, vstupní pásová lišta z rostlinného ornamentu, drobná vinětka na kjonci rejstříku.
Vazba z první poloviny 20. století, desky potažené imitací kůže, kožený hřbet se 4 vazy, ve druhém poli tlačený a zlacený název, červeně barvené ořízky. Na zadním přídeští vlastnické razítko "MUDr. František Bezecný".
Pražský rodák Jan Jindřich Proškovský z Krohensteinu (1622-1668) se r. 1652 se stal sekretářem apelačního soudu, 1657 dosáhl hodnosti doktorské a téhož roku se stal apelačním radou. Vedl veřejný učený spor a literární polemiku s profesorem pražské university a slavným právníkem Kryštofem Kyblínem z Waffenburgu. "Diokisis" je reakcí na spis "De differentii juris communis et patrii" z r. 1663, v němž Kyblín srovnává domácí české právo s právem římským a církevním. Proškovský ve svém díle ukazuje některá Kyblínova nedopatření a pochybení. Nešetrná Kyblínova odpověď přiměla Proškovského k napsání nabízené. Tímto sporem byl u mladších právníků vzbuzen větší zájem o právo domácí.
Knihopis K14444
Živá záhlaví, tučně tištěné versálky ve výši 2 řádků, vstupní konturová iniciála na rostlinném pozadí zalomená do výše 5 řádků, vstupní pásová lišta z rostlinného ornamentu, drobná vinětka na kjonci rejstříku.
Vazba z první poloviny 20. století, desky potažené imitací kůže, kožený hřbet se 4 vazy, ve druhém poli tlačený a zlacený název, červeně barvené ořízky. Na zadním přídeští vlastnické razítko "MUDr. František Bezecný".
Pražský rodák Jan Jindřich Proškovský z Krohensteinu (1622-1668) se r. 1652 se stal sekretářem apelačního soudu, 1657 dosáhl hodnosti doktorské a téhož roku se stal apelačním radou. Vedl veřejný učený spor a literární polemiku s profesorem pražské university a slavným právníkem Kryštofem Kyblínem z Waffenburgu. "Diokisis" je reakcí na spis "De differentii juris communis et patrii" z r. 1663, v němž Kyblín srovnává domácí české právo s právem římským a církevním. Proškovský ve svém díle ukazuje některá Kyblínova nedopatření a pochybení. Nešetrná Kyblínova odpověď přiměla Proškovského k napsání nabízené. Tímto sporem byl u mladších právníků vzbuzen větší zájem o právo domácí.
