Cestopis obsahující cestu do Horní Itálie a odtud přes Tyrolsko a Baworsko, se zwláštním ohledem na slawjanské žiwly roku 1841.

Komentář:
Tištěno antivou, tištěné poznámky pod čarou (zčásti v němčině), Tři celostr. přílohy (ocelorytinový plán Salawáru, kolor. ocelorytina s vyobrazením vesničanů z ostrova Krk v Jaderském moři a litografie Benátek).
Dobová kartonová vazba potažená mramorovaným papírem, plátěný hřbet a nárožnice, ve hřbetu tlačený název. Vazba zašpiněná a místy odřená. Na přední předsádce, tit. listu a na několika místech textu stará razítka "Čtenářský a zpěvácký spolek Velen v Boskovicích" a "Obecká knihovna v Boskovicích". Papír místy zahnědlý, na straně 41 utržen při vnějším spodním okraji kousek papíru (bez zásahu do textu)
Na trhu zřídkakdy se objevující práce, dílo plné autorovy bujné fantasie, neobvyklých slovních obratů, překvapivých postřehů, vědeckých objevů. Autor například vyvozuje z černého kroje obyvatel ostrova Krku, že jejich šat je původu indického a vztahuje se ke Kršnovi (neboť Kršna znamená černý, nebo zvaný též Govinda, to jest Howado čili Wůl Wo We Wolos Weles, který krávy pásl a vůl svatý jemu byl, a dále dovozuje, že i název ostrova je kořene indického. Navrhuje proto, aby se na slawjanských školách vedle jazyků klasických učilo i sanskrtu a hindí, protože kořeny slovanské v půdě indické vězí. Na konci knihy je připojena příloha "Etymologicko-historické Pogednání o slowě Holub, s potahem na Slawo-Wenety w Italii". (Jedná se o úryvek nedokončeného a nepublikovaného díla "Procházky w zahradě slawské řeči"), kde mimo jiné dovozuje, že latinsky holub (columba) je slovanského kořene od ljub, ho-ljub. Také se dočteme, že Rusové se ve starších časech ostýchali holubí maso jísti neb holubice byla obrazem Ducha svatého.